Pátek 15. května 2015

<p class='MsoNormal'><span style='color: rgb(128, 128, 0);'><span style='font-size: small;'>Tokajská vinařská oblast byla <strong>v&nbsp;roce 2002 prohlášena organizací UNESCO</strong> za místo světového dědictví. Má tisíciletou tradici, vyrábí nejstarší botrytická vína a<strong> patří&nbsp;mezi nejváženější vinařské regiony světa</strong>. <br> Dnes Vám přinášíme unikátní možnost bližšího seznámení s tímto regionem.<br> <br> Ochutnáme&nbsp;&nbsp; </span><span style='color: rgb(255, 0, 0);'><span style='font-size: x-large;'><strong>ÚŽASNÁ&nbsp;VÍNA&nbsp;TOKAJE</strong></span></span></span></p> <div><span style='color: rgb(128, 128, 0);'>Večerem bude provázet MUDr. Dana Chvátalová, specialista na tokajská vína.<br> <br> </span></div> <p>&nbsp;<a href='/patek-24-dubna-2015/t-467/'><img width='530' height='93' src='/images/gallery/tokaj10.jpg' alt='Tradiční degustace Vinotéky Jezuitská Znojmo'></a></p> <p><span style='font-size: 19px;'><strong><br> TOKAJ VELEBENÝ &ndash; ALE ZAPOMENUTÝ<br> </strong></span></p> <p><strong>Tokaj</strong> je název vinařské oblasti i jejího hlavního města a mimořádného typu vína.</p> <p>Je to jediné místo na zeměkouli. Nachází se ve střední Evropě, na severovýchodě Maďarska (kolem 6000 ha vinic) a na jihovýchodě Slovenska (kolem 500 ha vinic). V&nbsp;maďarském originálu se oblast nazývá HEGYALJA (v angličtině FOOTHILLS).</p> <p>Tokaj jako vinařská oblast zahrnoval původně vinohrady v&nbsp;okolí 30 obcí. Po 1. světové válce byly 2 obce (Viničky a Malá Trňa) přiřazeny k&nbsp;Československu &ndash; dnes patří Slovensku.</p> <p><img width='180' hspace='10' height='227' align='right' alt='' class='wp-image-2806 alignright' title='Sárospatak - Rákozci' src='http://vinarka.cz/wp-content/uploads/2013/06/IMG-20120416-00120-1.jpg'></p> <p>Tokajská vinařská oblast byla v&nbsp;roce 2002 prohlášena organizací UNESCO za místo světového dědictví. Má tisíciletou tradici, vyrábí nejstarší botrytická vína a patří&nbsp;mezi nejváženější vinařské regiony světa.</p> <p>Důležitou roli hraje na Tokaji jeho <strong>terroir</strong>. Úrodná pláň s jílovitou půdou či spraší na vulkanickém podloží. Jižní svahy tokajských pahorků, které jsou chráněny pohořím Zemplínské vrchy před studenými a silnými větry. Mimořádné klimatické podmínky. Mikroklima dané slunečním svitem a ranními mlhami, které se vznášejí nad řekami Tisza a Bodrog. Dlouhá&nbsp;tradice pěstování vinné révy, typické odrůdy pro tento kraj a hluboké chladné a vlhké sklepy doslova vytapetované ušlechtilou plísní <strong>Cladosporium cellare</strong>. To vše přispívalo a přispívá k&nbsp;tvorbě velkých tokajských vín, takových jako originální víno <strong>ASZÚ</strong>.</p> <p>V&nbsp;roce 1867 rozdělil Jozséf Szabó půdu na Tokaji do třech základních typů, z&nbsp;nichž se diferencují další podtypy. Nejrozšířenější je půda zvaná &bdquo;<strong>nyirok</strong>&ldquo; nebo také <strong>červená půda</strong>&nbsp;(díky obsahu hydroxidu železa), v&nbsp;niž převažuje jíl a kamení. Druhým typem je <strong>žlutá půda</strong>, kde převažuje spraš a třetí je <strong>půda bílá</strong> z&nbsp;křemence a pemzy. Složení půdy ovlivňuje výsledný charakter vína.</p> <p>Tokajská vinařská oblast má jasně definované podnebí. Zimy jsou krátké a ostré, následuje časné jaro a teplé léto. Podzim je dlouhý a slunný, což dovoluje bobulím vinné révy vyzrávat až do listopadu. Podzimní sluneční svit rozhrne mlhy, které se hromadí nad studenou vodou obou protékajících řek. Kombinace vlhkosti a teplého vzduchu ovlivňuje výrazné vyzrávání bobulí tokajských odrůd vinné révy, a tak současně napomáhá tzv. &bdquo;botrytizaci&ldquo;.</p> <p>Tokajští vinaři byli první na světě, kteří roztřídili své vinice. Stalo se tak kolem roku 1700 a bylo to dle kvality hroznů. V&nbsp;roce 1737 byl vydán <strong>Královský dekret</strong>, kterým byly vinice na Tokaji definovány a v&nbsp;roce <strong>1772</strong> byla vydána světově první oficiální klasifikace vinic dle terroir a zahrnuta do <strong>maďarského vinařského zákona</strong>. V&nbsp;té době bylo na Tokaji vychováno mnoho světových enologů.</p> <p><a href='http://vinarka.cz/wp-content/uploads/2013/06/DSCN05371.jpg' rel='lightbox[2805]' title='Szepsi a spolumajitelka Vinotéky na náměstí Zbraslav'><img width='180' vspace='0' hspace='10' height='330' align='left' alt='' class='alignleft wp-image-2824' title='Szepsi a spolumajitelka Vinotéky na náměstí Zbraslav' src='http://vinarka.cz/wp-content/uploads/2013/06/DSCN05371-558x1024.jpg'></a>Tokajské víno se začínalo rozvíjet kolem roku 1500. V&nbsp;té době byl cukr luxus a sladká vína byla populární. Problémem bylo, že v&nbsp;teplém počasí podléhala druhotnému kvašení a tím se snížil obsah cukru. V&nbsp;16. století nastal zlom. Vinaři zjistili, že vyzrálé bobule vinné révy napadené ušlechtilou plísní <strong>Botrytis cinerea persoon</strong> v&nbsp;sobě soustřeďují přírodní cukr. Výsledné víno mělo 4 &ndash; 5x více zbytkového cukru než se nacházelo ve víně vyrobeném z&nbsp;nenapadených bobulí a nepodléhalo druhotnému kvašení. Tato zkušenost dala základ pro výrobu tradičních <strong>ASZÚ vín</strong>. První písemný doklad o existenci vín ASZÚ je z&nbsp;roku 1571. Historici se domnívají, že se vyrábělo na Tokaji již mnohem dříve.</p> <p>Sláva tokajského vína ve světě je spjata se šlechtickým rodem <strong>Rákoczi</strong>. Sídlili na zámku Rákoczi v&nbsp;městečku Sárospatak. Rodina Rákocziů a zvláště pak jejich nejstatečnější člen princ Transylvánie Ferenc II. Rákoczi, proslavila víno ASZÚ na královských dvorech v&nbsp;celé Evropě.</p> <p>Král <strong>Ludvík XIV.</strong> miloval toto víno a nazval ho &bdquo;<strong>Vinum regum, rex vinorum</strong>&ldquo; (v&nbsp;překladu &bdquo;<strong>Víno králů, král vín</strong>&ldquo;). Tuto větu je možné i dnes v&nbsp;latinském originálu vidět na mnohých vinětách putnových tokajských vín. Víno bylo oblíbené i na ostatních královských dvorech Evropy. Fridrich Veliký král Pruska i Jiří V. král Anglie přisuzovali popíjení vína v&nbsp;malých dávkách léčivé účinky. Papež Pius I. si udržoval fyzickou kondici pravidelným popíjením malé dávky vína ASZÚ. Bylo oblíbené i u hudebních skladatelů a básníků pro lepší inspiraci. Bylo vyhledávané nejen pro sladkou chuť, ale jako legendární afrodiziakum a pro zdraví prospěšné účinky.</p> <p>Největší rozmach tokajského vína byl zaznamenán v&nbsp;18. a 19 století. Kromě ASZÚ vín to bylo také víno <strong>Szamorodni</strong>. Původně bylo známé pod názvem &bdquo;fôbor&ldquo; (prvotní víno). Fôbor byl milován Poláky a do Polska se ho dováželo v&nbsp;18. století několik stovek tisíc litrů. Název Szamorodni&nbsp; pochází z&nbsp;polštiny (znamená &ndash; tak, jak se zrodilo). Maďarští vinaři přijali pro své &bdquo;prvotní&ldquo; víno název Szamorodni v &nbsp;roce 1820.</p> <p>Během 19. století začaly pro tokajskou vinařskou oblast těžké časy. Války v&nbsp;Evropě, války Maďarů za nezávislost a řádění révokazu v&nbsp;letech 1880-1890 zdevastovaly tokajské vinice. Trvalo více jak 20 let, než se je podařilo obnovit. Další ranou byla 1. světová válka, kdy Maďaři ztratily 2/3 svého území. Zkázu tokajského vinařského regionu a jeho vín dokončil nacismus a 2. světová válka a zvláště pak nástup komunismu. Komunistický režim zestátnil vinice, výroba vín byla soustředěna do jednoho státního velkopodniku, který chrlil kvanta vína pro země tehdejšího RVHP. Mnoho schopných vinařů i obchodníků opustilo svůj domov a <strong>tradiční metody výroby</strong> vína <strong>byly zničeny</strong>.</p> <p>Tokajská vína suchá i sladká byla v&nbsp;Evropě zapomenuta.</p> <p>Teprve v&nbsp;roce <strong>1990</strong> nastalo <strong>oživení vinic</strong>. Vznikala <strong>rodinná vinařství</strong> s<strong>&nbsp;tradiční výrobou</strong> originálních tokajských vín a <strong>velké podniky</strong> se zahraničním kapitálem. Podle oficiálních dokumentů bylo investováno kolem 250 miliónů euro na obnovu Tokaje.</p> <p>V&nbsp;současné době podle údajů <strong>Tokaji Renaissance Association</strong> se nachází v&nbsp;tokajském regionu 588 vinařství a 14&nbsp;575 registrovaných výrobců tokajského vína.</p> <p>Po 17 letech v&nbsp;r. 2007 po obrovské dřině lidí byla oblast připravena nabídnout velká tradiční vína Szamorodni a ASZÚ (putnová, Esence, Maslás, Forditás), ale i moderní odrůdová a cuvée suchá i sladká z&nbsp;typických odrůd Furmint, Hárslevelű, Sárga Muskotály, Zéta, Kövérszôlô a v&nbsp;budoucnu i z&nbsp;nejnovější odrůdy Kabar a možná i ze starodávné a připravené k&nbsp;obnovení se jménem Gohér.</p> <p><em><strong>Autorka: MUDr. Dana Chvátalová</strong><br> Spolumajitelka a provozovatelka Vinotéky na náměstí Zbraslav<br> 1. specialista na tokajská vína</em></p> <br> <br> <u><span style='font-size: large;'><span style='font-family: Arial;'><span style='color: rgb(128, 0, 0);'><strong>Termín konání:&nbsp;&nbsp;&nbsp; pátek 15. května 2015&nbsp; od 19:00 hod. <br> </strong></span></span></span></u><span style='font-size: large;'><span style='font-family: Arial;'><span style='color: rgb(128, 0, 0);'><strong><br> </strong></span></span></span><span style='font-size: x-small;'><strong>Místo:&nbsp; všechny prostory Vinotéky Jezuitská Znojmo</strong></span><span style='font-size: medium;'><strong><br> <span style='color: rgb(255, 0, 0);'>Vložné:&nbsp; 350,- Kč / osoba</span><br> </strong></span><span style='color: rgb(255, 0, 0);'><span style='font-size: x-small;'><strong>Nadstandardní občerstvení v ceně.</strong></span></span><span style='font-size: x-small;'><span style='color: rgb(0, 0, 0);'><strong><br> </strong></span></span><span style='color: rgb(255, 0, 0);'><br> </span>Jako vždy, po skončení řízené části je vinárna otevřena minimálně do 24:00 hodin.<br> Můžete si tak ve stylovém prostředí vychutnat některé z&nbsp;více než tisícovky špičkových vín naší nabídky.<span style='color: rgb(255, 0, 0);'><br> <br> <strong><span style='color: rgb(255, 0, 0);'>P.S.:&nbsp;REZERVACE MÍST NUTNÁ!&nbsp; Prosím také o potvrzení předběžných rezervací.</span></strong></span><span style='font-family: Arial;'><span style='font-size: small;'><br> <br> MILAN VALA<br> <br> VINOTÉKA JEZUITSKÁ<br> Jezuitská 10<br> 66902 ZNOJMO<br> IČO&nbsp; 13395564<br> DIČ&nbsp; CZ6207010348<br> mobil : 603188867<br> e-mail : milan@vinshop.cz<br> www.vinshop.cz</span></span>
Odeslat článek známému   Vytisknout