Na Kraví hoře nad Znojmem jsme se potkali s Markem Špalkem z Vinařství Špalek. Povídali jsme si o tom, proč se chtěl stát archeologem, jak rodina dodnes využívá lis z roku 1784, co obnáší BIO hospodaření a proč právě naturální vína pomáhají vinařství oslovovat nové zákazníky.
Místo archeologie nakonec vinařství
Marek původně snil o archeologii. Fascinovalo ho tajemství ukryté pod zemí a představa velkých objevů. Když se ale jeho o sedm let starší bratr stal vinařem, začal kolem dvanácti či třinácti let uvažovat o stejné cestě.
Rodiče se věnovali vínu už od počátku sedmdesátých let. V tehdejších podmínkách však byly možnosti hospodaření omezené. Až po revoluci se otevřela cesta k podnikání a v roce 1992 založili otec a oba synové společnou firmu.
Lis z roku 1784, který dodnes pracuje
Historický kládový lis našli Špalkovi v roce 1988 v polorozpadlém sklepě v Šatově. O rok později na něm začali lisovat a v prvních letech podnikání byl jejich hlavním lisem.
„Ten lis je symbolem našich začátků.“
Dnes jej znovu využívají přibližně každý druhý rok při výrobě oranžového vína ze šlapaných hroznů. Není to pouze dekorace pro návštěvníky. Lis skutečně funguje, a to bez elektrické energie.
Marek práci na něm přirovnává k výměně Mercedesu za koně či kočár: člověk ztratí část pohodlí, ale získá mnohem intenzivnější zážitek.
BIO: rozhodnutí, které se nevyplatilo hned
V roce 2012 se rodina rozhodla přejít na ekologické hospodaření. Vedle přesvědčení v tom byl podle Marka také obchodní kalkul. Očekávaný růst poptávky ale zpočátku nepřišel. Naopak přibylo práce, dražších přípravků a zákazníci někdy vína kvůli označení BIO dokonce odmítali.
Vyšší náklady
Více práce ve vinici a žádná okamžitá obchodní výhoda.
Nová poptávka
Podle Marka vinařství oslovuje i firmy, které cíleně hledají BIO produkty.
Marek vzpomíná na zákazníka z německé firmy, který si vinařství našel jednoduše přes vyhledávání moravského BIO vína a rovnou objednal paletu. Podle Marka se dnes ekologický přístup promítá do lepšího odbytu, nikoli nutně vyšší ceny.
„My jsme se rozhodli už v roce 2012, že budeme BIO.“
Vracíme život na Kraví horu
Ekologické hospodaření pro Špalkovy nekončí u ochrany révy. Zatravňují vinice a vybudovali tři hmyzí hotely. Chtějí vytvářet prostor i pro další rostliny a živočichy.
„Vracíme život na Kraví horu“ je slogan, kterým Marek popisuje jejich přístup ke krajině.
Biodynamika a Demeter: praxe je důležitější než certifikát
Vedle certifikovaného BIO hospodaření používají Špalkovi některé biodynamické preparáty, například roháček a křemenáček. Marek v rozhovoru vysvětluje jejich místo v biodynamické filozofii vycházející z myšlenek Rudolfa Steinera.
Vinařství je členem spolku Demeter Československo. Samotnou certifikaci Demeter ale v době rozhovoru nemá. Marek otevřeně mluví o nákladech a administrativě a připouští, že o certifikaci nakonec ani nemusí usilovat. Podstatnější je pro něj skutečný způsob hospodaření.
Sucho a nízké výnosy: druhá strana ekologického hospodaření
Horké a suché počasí může omezit tlak houbových chorob, současně však přináší nedostatek vody. Špalkovi nemají možnost závlahy a zatravnění meziřadí podle Marka znamená další konkurenci o vláhu.
Letošní sklizeň byla podle Marka přibližně o 20 % nižší než předchozí. Díky zkušenostem s dlouhodobě nízkými výnosy však vinařství tento pokles nepřekvapil tolik, jak se původně obávalo.
Tři generace a jeden společný podnik
První generaci stále zastupují rodiče, druhou Marek a jeho bratr Petr. Do třetí generace nastoupila Kamila, která ve firmě pracuje na plný úvazek.
Firma je rozdělena na třetiny mezi otce a oba syny. Přestože by synové mohli otce přehlasovat, běžně hledají společnou dohodu. Marek zdůrazňuje respekt k jeho zkušenostem a vizionářství.
Nový projekt: historický sklep v Sedlešovicích
Právě otcova vize stála za rozhodnutím pořídit velký historický premonstrátský sklep v Sedlešovicích. Podle Marka pochází z roku 1773 a rodina mu chce vrátit jeho původní krásu a otevřít jej veřejnosti.
V době natáčení byl nákup podle Marka již smluvně potvrzený, rodina však ještě neměla klíče. Záměrem není přesouvat výrobu, ale vytvořit nové zázemí pro vinařskou turistiku.
Kamila přinesla odvahu pustit se do naturálních vín
Špalkovi dlouhá léta vyráběli vedle klasických vín také vína spontánně kvašená ve velkých dubových sudech. Některá nechávali rok na kalech bez přídavku síry, ale nakonec je filtrovali. K nefiltrovaným vínům s odvážnějšími etiketami se odhodlali až s příchodem Kamily.
Kamila se stala tváří nové řady, začala studovat vinařství v Lednici a zapojila se i do práce ve vinici a při vinobraní. Výsledkem je sedm nízkozásahových vín s osobitými názvy a jednotným stylem etiket.
Dalším příkladem je Blond, cuvée tří bílých odrůd. Nová řada doplňuje klasická vína, nikoliv je nahrazuje. Marek také upřesňuje, že i do nízkozásahových vín přidávají před lahvováním malé množství síry.
500 lahví měsíčně: naturální vína otevřela nové dveře
„Nám poslední dva roky tato vína pomáhají zlepšovat čísla. My každý rok rosteme.“
Podle Marka nová řada přivedla zákazníky, které by klasickými víny nezískali, a otevřela dveře do pražských vináren, například Bokovky a The Sip. Přirovnává to k pivovarnictví, kde mají vedle tradičních piv své publikum také malé pivovary a netradiční styly.
Pro vinotéku v menším městě může být zajímavé nabídnout oba světy. Klasická i naturální vína oslovují rozdílné skupiny zákazníků a širší nabídka umožňuje vyhovět oběma.
Co jsme si ze třetího Pokecu s vinařem odnesli?
Ochutnejte vína Vinařství Špalek
Za každou lahví stojí práce několika generací a vztah ke Kraví hoře. Objevte vína Špalkových v nabídce Vinshopu a poznejte jejich rukopis sami.
