Přímo v centru Znojma, ve starém měšťanském domě a jeho podzemí, vznikají vína, která se nebojí jít trochu jinou cestou. S Lukášem Poláchem z Vinařství Nešetřil jsme si povídali o jeho cestě od mytí podlahy až k práci hlavního enologa, červených vínech, sektech zrajících pod městem, kvevri i o tom, proč někdy u vína řešíme čísla víc než samotnou chuť.
Od mytí podlahy až k vedení výroby
Lukáš Polách nepochází z klasické vinařské rodiny. K vínu se dostal přes studium na vinařské škole ve Valticích, kde ho postupně začali formovat lidé, kteří mu ukázali nejen vinohradnictví, ale také potenciál moravských červených vín.
Po škole zamířil do velkého vinařského provozu v Bzenci. Začínal úplně odspodu – od mytí podlahy se postupně vypracoval až na sklepmistra, kde měl na starosti výrobu červených vín.
Právě tam mohl zkoušet různé kvasinky, enzymy, sudy i interakce mezi jednotlivými odrůdami a dřevem. V roce 2019 pak přišla nabídka podílet se na vzniku nového vinařského projektu přímo ve Znojmě.
„Od umývání podlahy jsem se vypracoval až na sklepmistra a měl jsem na starosti výrobu červených vín.“
Víno přímo pod centrem Znojma
Vinařství Nešetřil je v mnoha ohledech netradiční. Výroba totiž neprobíhá v moderní hale někde za městem, ale přímo v historickém centru Znojma.
Zázemím je starý renesanční měšťanský dům a jeho podzemní prostory. V jednotlivých patrech najdete nerezové tanky, barikové sudy s červenými víny i prostor, kde vznikají oranžová vína.
Roční produkce se pohybuje kolem 20 000 litrů.
Historické prostředí dává vinařství jedinečný charakter, ale zároveň znamená i praktické komplikace. Jak Lukáš s nadsázkou říká, jedním z největších problémů vinařství jsou jednoduše schody.
Ze 5 % až na 40 % produkce červených vín
Když Vinařství Nešetřil začínalo, červená vína tvořila jen malou část produkce. Postupně se ale stala jedním z hlavních směrů vinařství.
Lukáš je přesvědčený, že i na Moravě dokážeme vyrábět velká a konkurenceschopná červená vína. Jen je potřeba kvalitní surovina, správná práce ve vinici a především čas.
„Dobré konkurenceschopné červené víno z Moravy dokážeme vyrobit. Ale potřebujeme čas.“
Sekty zrající ve znojemském podzemí
Dalším směrem, kterým se vinařství vydalo, jsou šumivá vína vyráběná tradiční metodou.
První sekt vznikl už v roce 2020. Postupně se ale rozhodli dostat celý proces více pod vlastní kontrolu – od hroznů přes základní víno až po zrání a degorzáž.
Vinařství si proto pořídilo vlastní degorzážní linku a lahve dnes mohou zrát přímo v podzemních prostorách pod Znojmem.
Stabilní chlad podzemí
Nízká teplota znamená pomalejší průběh druhotné fermentace a podle Lukáše také velmi jemné perlení.
Fermentace trvá déle
Příliš nízká teplota může zároveň celý proces výrazně zpomalit, takže vinařství stále hledá optimální podmínky.
U některých sektů počítají přibližně s 30 až 36 měsíci zrání na kalech. Do budoucna by chtěli některé lahve nechávat zrát ještě déle.
Kvevri: stará technologie s moderní precizností
Výraznou část produkce i našeho rozhovoru tvořila vína vyráběná v kvevri – tradičních hliněných nádobách spojených především s Gruzií.
U bílých vín přináší delší kontakt moštu se slupkami výraznější barvu, strukturu i aromatický charakter. Nešetřil ale kvevri nevyužívá pouze pro oranžová vína.
Pokud je nádoba volná, může v ní skončit i červené víno. Jedno z vín, které jsme během rozhovoru ochutnávali, například strávilo šest měsíců na slupkách v kvevri a následně dalších 24 měsíců v nových dubových sudech.
„Stačí nebýt prase.“ Co tím Lukáš myslí?
Právě při debatě o kvevri a naturálních vínech padla jedna z nejvýraznějších vět celého rozhovoru.
„Stačí nebýt prase a to víno se nemůže pokazit.“
Za humornou formulací je ale poměrně jasná myšlenka. Naturální přístup podle Lukáše neznamená rezignovat na čistotu nebo kontrolu.
Naopak. Nádoby musí být dokonale čisté a vinař musí průběh vína sledovat. Starou technologii je podle něj potřeba spojit s evropskou precizností.
Právě tohle mě na debatě o naturálních vínech bavilo nejvíc. Minimum zásahů totiž nemusí znamenat minimum práce. Často je to přesně naopak – čím méně má vinař technologických „záchranných sítí“, tím důležitější je čistota, zkušenost a kontrola celého procesu.
U červeného vína hledají lidé zážitek
Nešetřil dnes červená vína považuje za jednu ze svých hlavních chloub.
Podle Lukáše je navíc zákazník, který vyhledává kvalitní červené víno, často trochu jiný než člověk hledající jednoduché svěží bílé na rychlé pití.
U červeného vína chce často výraz, charakter a zážitek. Je ochoten dát lahvi více času a zároveň za ni zaplatit vyšší cenu.
U výraznějších červených vín Lukáš doporučuje lahev otevřít klidně hodinu až dvě před podáváním. Po kontaktu se vzduchem může ustoupit první dojem alkoholu a dřeva a více vystoupit ovocnost vína.
Lehké a nízkoalkoholické, nebo plnější a výraznější?
V rozhovoru jsme se dostali také k jednomu z nejdiskutovanějších současných trendů – k lehčím, svěžím a nízkoalkoholickým vínům.
Nešetřil pracuje s řadou Fresh, která má být především dobře pitelná a svěží. Zároveň ale Lukáš upozorňuje, že samotné číslo alkoholu ještě neříká, jak bude víno působit v chuti.
Pokud je alkohol správně zakomponovaný do struktury vína, zákazník podle něj často ani nepozná, zda má víno o jedno nebo dvě procenta více.
Řešíme u vína příliš mnoho čísel?
Kolik má víno cukru? Kolik kyselin? Kolik alkoholu?
Analytické hodnoty jsou samozřejmě důležité. Mohou ale ovlivnit očekávání člověka ještě předtím, než vůbec přiloží skleničku k ústům.
Lukáš z vlastní zkušenosti říká, že pokud zákazník čísla předem nezná a víno je dobře vyvážené, často vůbec nepozná rozdíl, který by ho podle etikety předem odradil.
Číslo
Alkohol, zbytkový cukr nebo kyseliny mohou ještě před ochutnáním vytvořit očekávání.
Celková harmonie
Ve výsledku je podstatné především to, zda jednotlivé složky vína fungují společně.
Alkohol není jen číslo na etiketě
Zajímavá byla také debata o samotném alkoholu.
Dnešní trh stále více hledá lehčí vína s nižším obsahem alkoholu. Jenže alkohol není ve víně pouze údaj, který je potřeba dostat co nejníž.
Podílí se také na plnosti, struktuře a celkovém pocitu v ústech. Lukáš ho popisuje jako jednu ze složek, která pomáhá vytvářet plnost vína.
Rozhodující proto není pouze to, zda má víno 11 %, 12,5 % nebo 14 %, ale především to, jak je alkohol zapojený do celku.
Co jsme si z druhého Pokecu s vinařem odnesli?
Ochutnejte vína Vinařství Nešetřil
Rozhovor ukazuje způsob práce, názory i filozofii člověka, který za víny stojí. To nejdůležitější ale nakonec stejně musí ukázat samotná sklenička. Podívejte se na vína Vinařství Nešetřil, která jsme vybrali do nabídky Vinshopu.
